close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Říjen 2009

Eclipse - 13. kapitola → Novorozený

17. října 2009 v 18:08 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"To samé, co tobě s rukou," odpověděl Jasper tichým hlasem. "Tisíckrát po sobě." Smutně se zasmál a přejel si rukou po paži. "Náš jed je jediná věc, která nechává jizvu."
"Proč?" vydechla jsem zděšeně. Připadala jsem si jako neotesanec, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho poškozené kůže.
"Neměl jsem tak docela stejné… vychování jako tady moji adoptovaní sourozenci. Já jsem začínal úplně někde jinde."

Eclipse - 12. kapitola → Čas

17. října 2009 v 18:05 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"Viděla jsem…," začala. Alice zlověstným tónem.
Edward ji chtěl šťouchnout loktem do žeber, čemuž hladce uhnula.
"Fajn," zabručela. "Edward mě k tomu donutil. Ale já jsem opravdu viděla, že když tě překvapím, budeš protivnější."
Kráčeli jsme po škole k autu a já jsem naprosto nechápala, o čem to mluví.
"Mohla bys mluvit anglicky?" požádala jsem ji.
"Nechovej se jako dítě. Žádné scény."

Eclipse - 11. kapitola → Legendy (2. část)

17. října 2009 v 18:03 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"Našli stopu se zbytky lidského pachu a lidské krve. Byli si jistí, že je to nepřítel, po kterém pátrají.
Cesta je dovedla tak daleko na sever, že Taha Wi vyslal polovinu smečky, ty mladší, zpátky do přístavu, aby o tom zpravil Taha Akiho.
Taha Wi a jeho dva bratři se nevrátili.
Mladší bratři hledali ty starší, ale našli jenom ticho. Taha Aki truchlil pro své syny.

Eclipse - 11. kapitola → Legendy (1.část)

17. října 2009 v 18:02 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"Budeš jíst ten párek?" zeptal se Paul Jacoba, oči upřené na poslední zbytek z té spousty jídla, které vlkodlaci spořádali.
Jacob se opřel o moje kolena a pohrával si s párkem, který měl nabodnutý na narovnaném drátěném ramínku; plameny na kraji ohně olizovaly jeho puchýřovitou slupku. Vydal ze sebe povzdech a pohladil se po břiše. Pořád bylo ploché, ačkoliv už jsem dávno přestala počítat, kolik párků snědl.

Eclipse- 10. kapitola → Pach

17. října 2009 v 17:59 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Jejich chování mi připadalo dětinské. Proč by pro všechno na světě musel Edward odcházet, aby Jacob mohl přijít? Nebyli jsme na tyhle věci už trochu velcí?
"Nejde o to, že bych k němu cítil nějaké osobní nepřátelství, Bello, jenom je to pro nás pro oba snadnější," vysvětloval mi Edward ve dveřích. "Nebudu daleko. Nic se ti nestane."

Eclipse - 9. kapitola → Cíl

17. října 2009 v 17:57 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Alice mě ráno odvezla domů, přesně podle scénáře pyžamového večírku. Nebude dlouho trvat a objeví se Edward, který se oficiálně vrátí z "kempovacího" výletu. Všechno to předstírání mě začínalo unavovat. Po tomhle aspektu lidského života se mi stýskat rozhodně nebude.
Charlie vykoukl předním oknem, když slyšel, jak jsem zabouchla dveře auta. Zamával Alici a pak mi šel otevřít.
"Jak ses měla?" chtěl vědět.


Leaving LAX - October 12

17. října 2009 v 17:09 | Barush
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com


Eclipse - 8. kapitola → Nálada

14. října 2009 v 20:01 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Skončili jsme zase na pláži a bezcílně se potulovali. Jacob byl ještě celý hrdý na to, jak zorganizoval můj únik.
"Myslíš, že tě přijdou hledat?" zeptal se s nadějí v hlase.
"Ne." Tím jsem si byla jistá. "Budou se ale na mě dneska večer hodně zlobit."
Zvedl kamínek a mrštil jím do vln. "Tak se nevracej," navrhl znovu.
"To by se Charliemu moc líbilo," řekla jsem sarkasticky.
"Vsadím se, že by mu to nevadilo."

Eclipse - 7. kapitola → Nešťatný konec

14. října 2009 v 19:24 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Rosalie váhavě stála ve dveřích, v úchvatném obličeji nejistý výraz.
"Samozřejmě," odpověděla jsem a hlas mi překvapením o oktávu povyskočil. "Pojď dál."
Posadila jsem se a posunula se na konec pohovky, abych jí udělala místo. Žaludek se mi nervózně svíral, když se jediná Cullenová, která mě neměla ráda, mlčky pohnula a přišla se posadit na uvolněné místo. Snažila jsem se přijít na to, kvůli čemu za mnou přišla, ale moje mysl v tomto ohledu jednoznačně tápala.

Eclipse - 6. kapitola → Švýcarsko

14. října 2009 v 19:22 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Cestou domů jsem se moc nesoustředila na silnici, která se mokře leskla ve slunci. Myslela jsem na tu záplavu informací, které jsem od Jacoba slyšela, a snažila jsem se udělat si v nich pořádek, přinutit je, aby mi dávaly smysl. Ale i když jsem toho měla plnou hlavu, cítila jsem se bezstarostnější. Viděla jsem Jacoba usmívat se, vyříkali jsme si všechna ta tajemství… situace zdaleka nebyla dokonalá, ale byla mnohem lepší. Udělala jsem správně, že jsem za ním jela. Jacob mě potřeboval. A je jasné, pomyslela jsem si, jak jsem mžourala do sluníčka, že mi s ním nehrozí žádné nebezpečí.

Eclipse - 5. kapitola → Otisk

14. října 2009 v 19:19 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"Jsi v pořádku, Jaku? Charlie říkal, že máš těžké období… Nijak se to nelepší?"
Jeho teplá ruka se ovinula kolem mojí. "Není to tak zlé," řekl, ale do očí se mi nepodíval.
Šel pomalu zpátky k lavičce z naplaveného kmene, díval se na duhově zbarvené oblázky a táhl mě vedle sebe. Posadila jsem se zpátky na náš strom, ale on si radši sedl na mokrou kamenitou zem.

Eclipse - 4. kapitola → Příroda

14. října 2009 v 19:17 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Měla jsem špatný týden.
Věděla jsem, že se v podstatě nic nezměnilo. Dobře, takže Victoria to nevzdala, ale o opaku jsem si stejně mohla nechat leda tak zdát. Tím, že se tu znovu objevila, se mi jenom potvrdilo to, co jsem už věděla. Žádný nový důvod k panice.
Teoreticky. Nepanikařit, to se snadněji řekne, než udělá.

Eclipse - 3. kapitola → Motivace (2. část)

14. října 2009 v 19:06 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Jacob viditelně zuřil. Ruce se mu třásly. Zavrtěl hlavou a dvěma hlubokými nádechy vtáhl vzduch.
"Emmett a Paul?" zašeptala jsem. Paul byl Jacobův nejprchlivější bratr ve smečce. Byl to on, kdo nad sebou ztratil kontrolu tenkrát v lese - vzpomínka na vrčícího šedého vlka mi najednou živě vytanula na mysli. "Co se stalo? Poprali se?" Hlas mi v panice přeskočil. "Proč? Byl Paul raněn?"

Eclipse - 3. kapitola → Motivace (1. část)

14. října 2009 v 18:58 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Slunce bylo pohřbené tak hluboko v mracích, že nebylo vůbec poznat, jestli už vyšlo. Po tom dlouhém letu - letěli jsme na západ a slunce jsme měli pořád před sebou, takže se zdálo, že se na obloze nehýbá - to bylo obzvlášť matoucí; čas mi připadal podivně proměnlivý. Zaskočilo mě, když les najednou ustoupil prvním domům a dal tak najevo, že jsme skoro doma.

Eclipse - 2. kapitola → Vytáčka (2. část)

14. října 2009 v 18:51 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
"Nechci se hádat s Charliem. Ne tak brzy po tom, co mi odpustil."
Svraštil obočí. "Myslím, že tenhle víkend se perfektně hodí," zamručel.
Zavrtěla jsem hlavou. "Jindy."
"Nejsi jediná, kdo je v tomhle domě uvězněný, víš?" Zamračil se na mě.
Moje podezření se potvrzovalo. Takhle se nikdy nechoval. Byl vždycky až neskutečně nesobecký; takže jsem si na to zvykla a považovala to za samozřejmost.

Eclipse - 2. kapitola → Vytáčka (1. část)

14. října 2009 v 18:46 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Když jsem šla po hodině španělštiny do jídelny, cítila jsem zvláštní rozjařenost, a nebylo to jenom z toho, že jsem se držela za ruku s nejdokonalejším člověkem na planetě, ačkoliv to k tomu určitě přispělo.
Možná to bylo vědomím, že jsem si odkroutila trest a že jsem znovu na svobodě.
Nebo to konkrétně se mnou nemělo vůbec nic společného. Možná to bylo tou atmosférou volnosti, která se vznášela nad celým kampusem.

Eclipse - 1. kapitola → Ultimátum (2. část)

14. října 2009 v 18:44 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Zaslechla jsem Charlieho kroky, přicházel s dupáním, aby dal najevo svou obvyklou rozmrzelost z této návštěvy. Edward otevřel oči a spustil moji ruku, ale naše prsty zůstaly propletené.
"Dobrý večer, Charlie." Edward byl vždycky bezchybně zdvořilý, ačkoliv si to Charlie nezasloužil.
Charlie jen něco zabručel a pak se tam postavil s rukama založenýma na prsou. Poslední dobou to s tím rodičovským dozorem opravdu přeháněl.

Eclipse - 1. kapitola → Ultimátum (1. část)

14. října 2009 v 18:40 | Barush |  Kapitoly→ECLIPSE
Bello,
nechápu, proč nutíš Charlieho, aby Billymu podstrkoval vzkazy pro mě, jako bychom byli ve druhé třídě - kdybych s tebou chtěl mluvit, tak bych ti zvedl..

To ty jsi to rozhodla, chápeš? Nemůžeš mít obojí, když..


New Moon - Epilog → Smlouva

14. října 2009 v 18:04 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Téměř všechno se vrátilo k normálu - tomu dobrému normálu před Edwardovým odchodem - v kratším čase, než bych věřila, že bude možné. V nemocnici přivítali Carlislea zpátky s otevřenou náručí a ani se nenamáhali skrývat svou radost, že se Esme život v L. A. tak málo líbil.
Díky testu z matematiky, který jsem prošvihla, když jsem byla v zahraničí, odmaturovali Alice s Edwardem lépe než já.

New Moon - 24. kapitola → Hlasování

14. října 2009 v 18:03 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Neměl radost, to bylo z jeho tváře jasně patrné. Ale bez dalšího dohadování mě vzal do náruče a zlehka vyskočil z okna. Přistál s minimálním nárazem, jako kočka. Bylo to trochu výš, než jsem si představovala.
"Tak dobře," řekl a hlas mu vřel nesouhlasem. "Jdeme."
Vysadil si mě na záda a rozběhl se. I po celé té dlouhé době mi to připadalo jako rutina. Snadné. Něco takového se zřejmě nezapomíná, stejně jako třeba jízda na kole.

New Moon - 23. kapitola → Pravda

14. října 2009 v 17:52 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Měla jsem pocit, že jsem spala hrozně dlouho - tělo jsem měla ztuhlé, jako kdybych se za celou tu dobu ani jednou nepohnula. Mysl jsem měla omámenou a pomalou; v hlavě mi závratně vířily podivné, barevné sny - sny a noční můry. Byly tak živé. Děsivé i nebeské, všechno smíchané dohromady v bizarním zmatku.
Zažívala jsem hroznou netrpělivost a strach, měla jsem ten strašný pocit bezmoci, že nedokážu kmitat nohama dost rychle…

New Moon - 22. kapitola → Let

14. října 2009 v 17:48 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Demetri nás nechal ve vesele honosné recepční místnosti, kde žena jménem Gianna stále zaujímala své místo za nablýskaným pultem. Ze skrytých reproduktorů cinkala radostná, neškodná hudba.
"Neodcházejte, dokud se nesetmí," varoval nás.
Edward přikývl a Demetri spěchal pryč.
Zdálo se, že Giannu vůbec nepřekvapilo to, co slyšela, ačkoliv se dívala na Edwardův vypůjčený plášť se zlomyslným zájmem.

New Moon - 21. kapitola → Rozsudek

14. října 2009 v 17:45 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Stáli jsme v jasně osvětlené, ničím pozoruhodné hale. Zdi byly špinavě bílé, na podlaze koberec v průmyslově šedé. Po stropě byla rovnoměrně rozmístěná obyčejná čtverhranná fluorescenční světla. Bylo tu tepleji, za což jsem byla vděčná. Tato hala mi připadala velmi neškodná po šeru ďábelsky zlověstného kamenného kanálu.
Edward s mým úsudkem zjevně nesouhlasil. Temně žhnoucím pohledem se zadíval přes dlouhou halu na křehkou, černě oděnou postavu, která stála na konci vedle výtahu.

New Moon - 20. kapitola → Voltera

14. října 2009 v 17:42 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Začaly jsme prudce stoupat do kopce. Silnice byla čím dál ucpanější. Jak jsme se dostaly výš, auta začínala být tak blízko u sebe, že mezi nimi Alice nedokázala bezpečně kličkovat. Zpomalily jsme a plížily se za malým hnědým peugeotem.
"Alice," zasténala jsem. Hodiny na palubní desce jako by zrychlovaly.
"Je to jediná cesta dovnitř," snažila se mě uklidnit. Ale její hlas byl příliš napjatý, aby uklidňoval.

New Moon - 19. kapitola → Závod

14. října 2009 v 17:40 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Nasedly jsme do letadla pár vteřin před odletem a pak začalo skutečné mučení. Letadlo líně sedělo na rozjezdové dráze, zatímco letušky se procházely - tak zvolna - uličkou a poplácávaly tašky v úložných prostorách nad hlavami cestujících, aby se ujistily že jsou bezpečně uložené.
Piloti se vykláněli z kabiny a bavili se s nimi, když přecházely kolem nich. Alice mě pevně držela za rameno a tlačila mě do sedadla, zatímco já jsem se úzkostně kývala nahoru a dolů.
"Je to rychlejší než utíkat," připomněla mi tichým hlasem.

New Moon - 18. kapitola → Pohřeb

14. října 2009 v 17:37 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Spěchala jsem dolů po schodech a rozrazila dveře dokořán.
Samozřejmě to byl Jacob. I když Alice neviděla, nebyla hloupá.
Jacob stál asi šest kroků ode dveří, nos nakrčený odporem, ale jinak byl jeho obličej hladký - jako maska. Neobalamutil mě; viděla jsem, jak se mu slabě třesou ruce.
Nepřátelskost z něj přímo čišela.

New Moon - 17. kapitola → Návštěva

14. října 2009 v 17:17 | Barush |  Kapitoly→NEW MOON
Nepřirozeně klidná a bílá, s velkýma černýma očima upřenýma do mého obličeje, čekala moje návštěva zcela bez pohnutí uprostřed chodby, krásná nad všechno pomyšlení.
Na vteřinu se mi roztřásla kolena a málem jsem upadla. Pak jsem se na ni vrhla.
"Alice, ach, Alice!" zavolala jsem, jak jsem do ní narazila.
Zapomněla jsem, jak je tvrdá; bylo to jako naběhnout po hlavě do betonové stěny.