close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitoly→ECLIPSE

Eclipse - 20. kapitola → Kompromis (1. část)

17. října 2009 v 18:32 | Barush
Všechno bylo připravené.
Byla jsem sbalená na svou dvoudenní návštěvu u "Alice" a taška na mě čekala na místě spolujezdce v náklaďáčku. Lístky na koncert jsem dala Angele, Benovi a Mikovi. Mike chtěl vzít Jessiku, což bylo přesně to, v co jsem doufala. Billy si vypůjčil člun od Starého Quila Ateary a pozval Charlieho na rybaření na volném moři, než začne odpolední zápas.

Eclipse - 19. kapitola → Sobec (2. část)

17. října 2009 v 18:29 | Barush
"Mrzí mě to."
Opravdu mě to mrzelo. Vadilo mi, že mu to musím udělat. Ale ne tolik, abych ho s předstíraným úsměvem vybídla, aby šel bojovat sám, beze mě. Tolik tedy rozhodně ne.
"Neomlouvej se," řekl a trošičku se pousmál. "Nikdy se neboj říct mi, co cítíš, Bello. Jestli to potřebuješ…" Pokrčil rameny. "Ty jsi pro mě ze všeho nejdůležitější."

Eclipse - 19, kapitola → Sobec (1. část)

17. října 2009 v 18:27 | Barush
Edward mě nesl domů v náruči, protože čekal, že už bych to nezvládla. Musela jsem usnout cestou.
Když jsem se probudila, ležela jsem v posteli a světlo za okny dopadalo do místnosti v podivném úhlu. Skoro jako kdyby bylo odpoledne.
Zívla jsem a protáhla se. Zašmátrala jsem prsty, ale nenašla ho.
"Edwarde?" zašeptala jsem.

Eclipse - 18. kapitola → Instruktáž (2. část)

17. října 2009 v 18:23 | Barush
Teď jsem Alici sledovala pozorněji.
Ona se hýbala - jenom jsem si toho nevšimla, protože jsem byla rozptýlena Jasperovými útoky. Udělala malý krok dopředu přesně v tu vteřinu, kdy Jasperovo tělo proletělo místem, kde těsně předtím stála. Udělala další krok, zatímco Jasperovy napřažené ruce zasvištěly kolem místa, kde měla před chviličkou pas.

Eclipse - 18. kapitola → Instruktáž (1.část)

17. října 2009 v 18:21 | Barush
"To musela být nejdelší párty v dějinách světa," stěžovala jsem si cestou domů.
Nezdálo se, že by Edward nesouhlasil. "Už je to pryč," řekl a chlácholivě mě pohladil po paži.
Protože já jsem byla jediná, kdo potřeboval chlácholit. Edward byl teď v pohodě - všichni Cullenovi byli v pohodě.

Eclipse - 17. kapitola → Spojenectví

17. října 2009 v 18:19 | Barush
"Bello?"
Za mnou se ozval Edwardův tichý hlas. Otočila jsem se a viděla ho zlehka vyběhnout po schodech na verandu, vlasy rozcuchané větrem, jak běžel. Okamžitě si mě přitáhl do náruče, jako to udělal na parkovišti, a zase mě políbil.
Ten polibek mě vyděsil. Bylo v něm příliš napětí, příliš silně mě drtil svými rty - jako kdyby se bál, že už nám víc času nezbývá.

Eclipse - 16. kapitola → Epocha

17. října 2009 v 18:16 | Barush
"Nemám co na sebe!" stěžovala jsem si pro sebe.
Veškeré oblečení, které jsem vlastnila, leželo natažené na posteli; šuplíky a skříně byly prázdné. Zírala jsem do prázdných poliček a přála si, aby se tam objevilo něco vhodného.
Moje khaki sukně ležela přes opěradlo houpacího křesla a čekala, až objevím něco, co by k ní přesně sedělo. Něco, v čem budu krásná a dospělá. Něco, co všem hlásá zvláštní příležitost. Moje snaha vycházela naprázdno.

Eclipse - 15. kapitola → Sázka

17. října 2009 v 18:14 | Barush
Dlouhou chvíli jsem na něj zírala, neschopná slova. Nedokázala jsem vymyslet nic, co bych mu na to odpověděla.
Když viděl můj omráčený výraz, opustila ho všechna vážnost.
"Dobře," řekl s úsměvem. "To je všechno."
"Jaku -" Připadalo mi, jako by mi v krku uvízlo něco velikého. Snažila jsem se odkašlat si, abych ten knedlík dostala pryč. "Nemůžu… tedy nechci… musím jít."

Eclipse - 14. kapitola → Prohlášení

17. října 2009 v 18:10 | Barush
"To nemůžeš myslet vážně," namítla jsem ve středu odpoledne. "Ty ses úplně zbláznila!"
"Říkej si o mně, co chceš," odpověděla Alice. "Večírek přesto bude."
Zírala jsem na ni očima tak nevěřícně vytřeštěnýma, až jsem se bála, aby mi nevypadly a nepřistály na podnosu s obědem.
"No tak, uklidni se, Bello! Není důvod to rušit. Navíc pozvánky už jsou rozeslané."

Eclipse - 13. kapitola → Novorozený

17. října 2009 v 18:08 | Barush
"To samé, co tobě s rukou," odpověděl Jasper tichým hlasem. "Tisíckrát po sobě." Smutně se zasmál a přejel si rukou po paži. "Náš jed je jediná věc, která nechává jizvu."
"Proč?" vydechla jsem zděšeně. Připadala jsem si jako neotesanec, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho poškozené kůže.
"Neměl jsem tak docela stejné… vychování jako tady moji adoptovaní sourozenci. Já jsem začínal úplně někde jinde."
 
 

Reklama