close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapitoly→TWILIGHT

Twilight - 6. kapitola → Strašidelné historky

10. října 2009 v 15:43 | Barush

Seděla jsem ve svém pokoji a snažila se soustředit na třetí dějství Macbetha, ale ve skutečnosti jsem napínala uši, jestli neuslyším svůj náklaďáček. Byla jsem přesvědčená, že bych řev motoru slyšela i přes bušící déšť. Ale když jsem se šla kouknout za záclonu - znovu - najednou tam stál.
Netěšila jsem se na pátek, a bylo to ještě horší, než jsem čekala. Samozřejmě jsem si vyslechla narážky na své omdlívání.

Twilight - 5. kapitola → Krevní skupina

10. října 2009 v 15:40 | Barush

Šla jsem na hodinu angličtiny jako omámená. Když jsem vstoupila do třídy, ani jsem si nevšimla, že hodina už začala.
"Děkuji, že jste se k nám připojila, slečno Swanová," řekl pan Mason ironicky.
Začervenala jsem se a spěchala na své místo.
Až když hodina končila, uvědomila jsem si, že Mike nesedí na svém obvyklém místě vedle mě. Pocítila jsem záchvěv viny.

Twilight - 4. kapitola → Pozvání (2. část)

10. října 2009 v 15:36 | Barush

"Lítost?" to slovo a můj tón ho zjevně vyvedly z míry. "Lítost nad čím?"
"Žes nenechal tu pitomou dodávku, aby mě rozmačkala." Byl užaslý. Nevěřícně na mě zíral. Když konečně promluvil, znělo to téměř rozzlobeně. "Ty si myslíš, že lituju, že jsem ti zachránil život?" "Já to vím," odsekla jsem.
"Nic nevíš." Rozhodně se rozčílil.

Twilight - 4. kapitola → Pozvání (1. část)

10. října 2009 v 15:32 | Barush

V mém snu byla velká tma a ta trocha slabého světla, co tam byla, jako by vyzařovala z Edwardovy pokožky. Neviděla jsem mu do tváře, jenom jeho záda, jak ode mě odcházel a zanechával mě ve tmě. Navzdory tomu, jak rychle jsem běžela, nemohla jsem ho dohonit; navzdory tomu, jak hlasitě jsem volala, vůbec se neotočil.

Twilight - 3. kapitola → Fenomén (2. část)

10. října 2009 v 15:29 | Barush

"Nic mi není," odpověděla jsem a doufala, že už je to naposledy.
Přešel ke světelné tabuli na zdi nad mojí hlavou a rozsvítil ji.
"Vaše snímky vypadají dobře," řekl. "Nebolí vás hlava? Edward říkal, že jste se pořádně uhodila."
"To nic nebylo," opakovala jsem s povzdechem a rychle jsem se na Edwarda zamračila.

Twilight - 3. kapitola → Fenomén (1. část)

10. října 2009 v 15:24 | Barush

Když jsem ráno otevřela oči, něco bylo jiné.
Bylo to světlem. Stále šlo o to šedozelené světlo zamračeného dne v lese, ale bylo nějak jasnější. Uvědomila jsem si, že moje okno nehalí žádná mlha.
Vyskočila jsem, abych se podívala ven, a pak jsem v hrůze zasténala.

Twilight - 2. kapitola → Otevřená kniha (2. část)

10. října 2009 v 15:21 | Barush

"Přestaň se na něj dívat," zasyčela jsem.
Zahihňala se, ale podívala se jinam. Zvedla jsem hlavu jen tak, abych se přesvědčila, že mě poslechla, a rozvažovala jsem o použití síly, kdyby to neudělala.
Pak nás přerušil Mike - plánoval po škole velkou bitvu na parkovišti a chtěl, abychom se zúčastnily. Jessica nadšeně souhlasila.

Twilight - 2. kapitola→ Otevřená kniha (1. část)

10. října 2009 v 15:15 | Barush

Další den to bylo lepší… a horší.
Bylo to lepší, protože ještě nepršelo, ačkoliv mraky byly husté a neprostupné. Bylo to snadnější, protože jsem věděla, co od svého dne očekávat. Mike si ke mně při angličtině přišel sednout a doprovodil mě na další hodinu, Erik z šachového klubu si ho každou chvilku měřil pohledem; to bylo lichotivé.

Twilight - 1. kapitola → První Pohled (2. část)

10. října 2009 v 15:08 | Barush

V jeho hlasu zaznívala naděje. Neurčitě jsem se na něj usmála a vstoupila dovnitř. Zbytek dopoledne uplynul zhruba podobně. Učitel trigonometrie pan Varner, kterého bych stejně nesnášela už jenom kvůli předmětu, který učil, byl jediný, který mě přinutil postavit se před třídu a představit se. Zadrhávala jsem, červenala se a cestou na své místo zakopávala o vlastní nohy.

Twilight - 1. kapitola → První Pohled (1. část)

10. října 2009 v 15:07 | Barush

Mamka mě vezla na letiště. Všechna okýnka v autě byla stažená. Ve Phoenixu bylo čtyřiadvacet stupňů, nebe dokonale modré, bez mráčku. Měla jsem na sobě své oblíbené tričko - bez rukávů, z bílé madeiry; bylo to takové moje gesto na rozloučenou. Místo příručního zavazadla jsem si nesla jen dlouhou bundu s kapucí.
 
 

Reklama